Máme doma takový folklór, kdykoli si uvařím čaj a postavím ho téměř kamkoli, přiběhne moje máti s nějakou podložkou ať se nepokazí linka/komoda/stůl/police/cokoli. Marně se jí snažím vysvětlit, že většina materiálů na které hrnek pokládám, svou strukturu mění při mnohem větších teplotách (tedy pokud si to z té strojárny ještě dobře pamatuju:D). Obvykle mi přikývne ale příště si obvyklou scénu znovu zopakujeme.
Prostě jsem se naučila, že pod horký hrnek patří něco. Nu a můj požadavek je, nejen, aby to plnilo svůj účel ale, aby se na to i dobře koukalo...
Už dlouhou dobu se mi líbí podtácky háčkované z jutového provázku. Když se ke mně dostala vlna, která ho svou barvou dost připomíná bylo vymalováno. Z toho bude krásná, surově laděná přírodní dečka...nápad přidat prudce romantický okraj přišel až později.
 |
S mým nejmilejším džbánem, který jsem si vydyndala na Vánoce...nikdy mě nenapadlo, jak mě taková keramická věc bude uklidňovat a hladit na duši. Asi z toho cítím tu ruční práci, jinak to nebude:)
|
Jak se vám líbí? Čím jsem starší, tím více mě uspokojují v interiéru a na doplňcích tlumené barvy...mě, která kdysi chtěla mít pokoj ve stylu čajovny s co nejvíce barevnými šátky všude okolo:))Uvidíme, co přijde za pár let:))
Je krásná :), džbánek je skvělý, juu - já myslím, že to bude určitě ruční prací :).
OdpovědětVymazatjj, nevařím si ted čaj do ničeho jiného:))
Vymazat