pondělí 9. února 2015

Čtecí výzva pro rok 2015



Čtecích výzev na internetu koluje hromada, většina z nich (ač jsem bývala v dětství chorobný čtenář a přečetla jsem toho milion) jsou pro mě dneska nereálné....většinu volného času spolkne tvoření všeho druhu a na milované čtení nezbývá moc času. Jó, kdyby tak šlo číst a třeba plést najednou:D Sice už jsem slyšela o lidech, kteří to dokáží, ale pochybuji, že jednou budou mé superschopnosti na této úrovni:D

Někdy po Vánocích jsem narazila na výzvu, která je docela příznivá i pro méně aktivní čtenáře...myslím, že za rok se to dá zvládnout. Zvláště pokud vybíráte literaturu chytře...pro začátek doporučuju Tolkienova Pána prstenů...to hned máme knihu, která byla zfilmována, knihu s číslem v názvu, fantasy, trilogii a možná ještě něco:D


Tak uvidíme, jak se mi bude dařit:) poslední dobou čtu hlavně u jídla, tak nevím jestli začít číst i jindy, nebo začít více jíst (jen to ne:D)

A co vy? Přidá se někdo? Ať se nám ty mozkové ořechy trochu proříznou (jsem sama koho někdy napadlo při informaci, že učením se prohlubují mozkové závity, že hodně nabušeným lidem se ten ořech může proříznou úplně? Fuj...uplně to vidím...jak to tam plave:D)

No po krátké nechutné chvilce zpátky na zem...:D Stále jsem bez foťáku a bez něj mě upřímně řečeno blog moc nebaví (i když to mě neomlouvá, že jsem za posledních pár měsíců zazdila the best of, kde stejně bývá minimum vlastních fotek), takže mějte trpělivost, snad už brzy vyberu novou lásku a budu zpět v plné síle...musíte přeci vidět moje první povedené ponožky z vlastnoručně barvené příze a taky granny shawl a novou výšivku a než ho vyberu, tak určitě ještě něco přibyde...přinejmenším skolióza z toho věčného hrbení:D


Časem dám vědět, jak mi to čtivo jde:) a pokud by se někdo přidal, můžeme se vzájemně podporovat a třeba si něco doporučit:))

středa 14. ledna 2015

Rychlý cibulový chléb


I když jsem typický odpůrce domácího vypékání, ti co mne znají ví, že čas od času propadnu pečení chleba, které mě na rozdíl od sladkých dobrot docela baví. Tedy více mě baví pak ten výsledek, než samotný proces:))

Tento týden jsem hledala nějakou rychlovku a vznikl velice chutný a rychle připravený cibulový chléb.




Budeme potřebovat:

(uvedená množství neberte jako dogma, jak zkušenější vědí, ne každá mouka saje tekutinu stejně apod:)


  • 400-500 ml mléka (napůl smíchaného s vodou)
  • 550 g mouky (míchala jsem na třetiny celozrnnou špaldovou, celozrnnou žitnou a pšeničnou hladkou)
  • 3/4 kostičky čerstvého droždí (klasická velikost) 
  • 1-1,5 lžičky soli
  • 1 lžička cukru
  • 2 střední cibulky (já měla bílou + červenou) osmahnuté na oleji (nahradí tuk do pečiva)
  • chlebové koření nebo kmín, podle chuti různá semínka

Množství mi vyšlo na 2 malé chlebové formy, kdo má větší, bude stačit jedna

Do vlažného mléka zamícháme droždí a lžičku cukru a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Já mám výbornou zkušenost s plastovým kelímkem s víčkem, jakmile víčko vyskočí, vím že kvásek hezky vzešel. Mezitím smícháme sypké suroviny dohromady a poté vypracujeme s kváskem v polotuhé těsto. Podle potřeby přidejte mouku či tekutinu. Obecně pokud budete péct chleba ve formě, může být těsto řidší.

Na teplém místě necháme vykynout. Já používám mísu s víkem, kterou umístím do umyvadla s teplou vodu. Podobně jako u kvásku, když vyskočí víčko těsto dobře vykynulo.

Poté už jen těsto přendejte do formy, můžete nechat ještě chviličku kynout, potřete teplou vodou a šup s chlebem do trouby na cca 180 - 200°. Pekla jsem asi půl hodinky a poté vyndala na dřevěnou mřížku a překryla utěrkou. Zda je chléb uvnitř dobře upečený testuji klasickým trikem se špejlí. Pokud je lepkavá je potřeba ještě chvíli péci. Ale to zkušené hospodyňky jistě dobře znají:)

No a teď už jen snad dobrou chuť:)) A že byl opravdu dobrý a přitom zdravý:) 


neděle 4. ledna 2015

Jaký bude 2015?



Nevím jak to máte vy, ale já jsem typický adept novoročního nadšence. Jedna etapa je za námi, nové číslo v kalendáři - čas na nový začátek. A ty já prostě miluju, i když to vždycky znamená, že jsem něco pos... a proto musím začít znovu:) Ten příval nadšení je prostě k nezaplacení.

A neb jsem tušila, co si dám za cíl do dalšího roku už dávno před Vánoci, docela se divím, že ta novoroční euforie i přesto přišla. 

Co tedy budu odškrtávat v modrém životě letos? 

  • Velký comeback ke zdravému životnímu stylu - vracím se k němu neustále, protože je to to nej, to bez debat. Ovšem podzim v tomto ohledu nebyl moc úspěšný a já se cítím tak na 90:D nejvyšší čas najet do ověřených kolejí.
  • Žít víc ekologicky - nebojte, přivázanou u stromu mě asi nepotkáte, ale dlouhodobě vážně uvažuji, jak můžu přispět aspoň malou troškou do mlýna. Igelitky jsem dávno vyměnila za plátěné tašky, ekologické čističe si díky svým skvělým vlastnostem u mě taky dávno našly své stálé místo, ale tak nějak tuším, že toho můžu udělat mnohem víc. Třeba si nenapouštět vanu x-krát týdně (ehm... ale, když je vám zima, co je lepšího jak horká vana?) Dobře, můžu si místo toho zacvičit:D 
  • Nahradit postupně všechnu svou kosmetiku přírodními alternativami. Přírodní rtěnky asi shánět nebudu, ale po skvělých zkušenostech s celou řadou produktů jsem dospěla k názoru, že tato kosmetika funguje mnohem lépe než chemka. Ale bez mučení přiznávám, že stejně si občas něco mega navoněného a chemického asi koupím:)
  • 1 les týdně - a to nejen proto, že toulání po lesních zákoutích je něco, co zbožňuji od dětství. Důvod je prozaický, u nás všechny cesty do lesa vedou do hrozného krpálu = víc námahy, míň tukana - jak prosté. Myslím, že 1x týdně seberu odvahu a nějaký z těch kopců pokořím. Prostě musím:)
A pokud z toho nic nesplním, ať mě v tom lese liška užere!!
  • 1 odpoledne bez PC - jak skoro každý z mé generace nedám bez PC ani ránu. A mockrát se přistihnu jak zbůhdarma klikám od sociálních sítí, před bloglovin a youtube, všechny blogy přečtené a čekám nevím na co:D Takže bych si ráda naordinovala jedno odpoledne/večer už čistě bez PC (8 hodin v práci jistě stačí), kdy dám ve volném čase přednost nějakým jiným aktivitám. Třeba četbě - viz následující bod
  • Více knih a rádia - já starý knihomol poslední dobou lehce/těžce upadám. Během podzimu jsem docela četla, ale teď jsem zase laxní. Čtu sice dost na PC, ale to jsou obvykle blogy nebo fanfiction (aspoň že v aj:), takže nic prudce intelektuálního:D Ale dostala jsem letos v mém skvělém personalizovaném diáři (díky Kočko) mnoho tipů na knihy, takže inspirace je více než dost:)A co se týče rádia, asi 2 dny nazpět jsem znovuobjevila ameriku:D Vždyť oni tam hrajou krásnou klasiku, a čtou tam knížky a hrajou rozhlasové hry a ty to vlastně všechno máš hrozně ráda (blik cvak). Takže jsem stáhla do mobilu aplikaci iRadioČRo a už jsem zvládla 2 krásné koncerty a 2 čtení z knih a jsem z toho totálně happy. Takže rádiu zdar. Fajn zábava na večer bez PC:D Jo, asi bych tam měla zahrnout i surfování na mobilu, že:D
  • No, to by už mohlo stačit, že? Napadá mě ještě pár věcí, ale nebudeme divočit, příliš velké cíle se velice rády zvrhnou v žádné cíle. 

    Tak co, vyvolává ve vás nový rok potřebu nového začátku a taky plánujete? Nebo se motivujete průběžně? Já potřebuju obojí:)takže čím víc příležitostí se nad sebou zamyslet tím líp:)) 

    A co jste si předsevzali letos vy? 

    Tak vzhůru za lepšími zítřky:)

úterý 30. prosince 2014

Vskutku vychrochtané Vánoce



Ták, už se nám to pomaličku chýlí ke konci, tedy těm šťastnějším z nás, kteří mají volno i druhý týden svátků:) Doufám, že jste si užili báječné Vánoce, dostali kupu dárků a hlavně pobyli s těmi nejbližšími:)) Protože (a to jsem si letos obzvláště potvrdila) rodina a nejbližší přátele jsou jedna z mála věcí, na kterých opravdu záleží:)

Ale dosti bylo filozofických úvah (i když mám hroznou chuť zabřednout do lehce novoročně laděných úvah o předsevzetí a plánech (ano, ano, jsem ten typ, co to nikdy nevzdává v duchu hesla "i cesta je cíl" :) pořád buduje nějaké vzdušné zámky:)

Někteří z vás mi psali, co se děje, že se na blogu objevuji tak sporadicky, že vám chybí moje články (což mne velice potěšilo, nebudeme si lhát:). Pravda je ryze prozaická a to, že jsem poslední dva měsíce strávila ponejvíce ve vyráběcím, za dárky se pachtícím mamonu, který zahrnoval upletení jedné dlouhé šály ve tvaru hada, uháčkování několika sad sněhových vloček, výrobu domácího koření, jednoho mega šperku a několika drobnějších a dalších podobných kratochvílí. Důvodem číslo 2 je prazvláštní zdechloba, která na mne přišla vždy ve chvíli, když mne napadlo jít psát na blog. Ale, když se do toho pustím, tak mě to vždycky baví. Jsem asi narušený tvor. Nevadí, v rámci výše zmíněného nadšení s příchodem nového roku jsem se samozřejmě rozhodla přispívat častěji. Jak to dopadne, to už je ve hvězdách:DD

No a zpátky k tématu článku! Jaké, že byly moje Vánoce? Vzhledem k tomu, že můj milovaný trilion let starý kompakt odešel asi před měsícem do křemíkového nebe, tak vás bohužel nezahrnu fotkami bohulibých vánočních zátiší, ani detaily obdržených darů, ba ani fotkami zasněžené krajiny...

Mám tu něco zcela jiného...v kvalitě nekvalitního fotoaparátu mobilního přístroje, ale s obsahem vskutku delikátním:)

Seznamte se s panem Pašíkem a jeho způsobem prožití Vánoc:)



Všechno začalo už 19. prosince, kdy už jsme to s Pašíkem psychicky nevydrželi a museli nazdobit náš mini stromeček v pokoji. To bylo ještě venku počasí vskutku velikonoční. Další dny se nesly v duchu horečných příprav na veliké obdarovávání:)


V sobotu 20. prosince jsme v časných ranních hodinách dobalovali první dárečky, které byly za veliké radosti na všech stranách téhož dopoledne také předány:) 


Odpoledne rychle schrupnout a hodit se do gala, bájný všemi oslavovaný večírek s Denou a Lusy mohl začít. Letos poprvé s panem Pašíkem, jako hostem večera.


Zde se potom jedlo, pilo, vesele nám bylo...


Pan Pašík slavil velké úspěchy, zvláště u jedné z přítomných dam.


Začalo to nevinným tulením a nesmělými úsměvy.


Ale po chvilce začal být pan Pašík posilněný velkou sklenicí borůvkového dětského šampusu dosti dovolený.


A slečny se nestačily divit, co to do něj vjelo...


Skončilo to, jak jinak, pořádnou (morální) kocovinou...


Naštěstí se pan Pašík do 23. prosince, kdy nám začínal první štědrý večer, vzpamatoval a mohl vydatně pomáhat při přípravě bramborového salátu. 


Večer už nic nebránilo pořádné baště za vydatného zpěvu Káji Gotta.


Po neúspěšné akci na večírku se pan Pašík pokoušel seznámit s další, tentokrát kozí slečnou, ale raději ve vší počestnosti...Přeci jen, další člen domácnosti, nebylo by chytré si rozházet hned první den vztahy:)


24. jsme se s panem Pašíkem přesunuli k manželově rodině, kde jsme trávili zbytek svátků. Pašík byl fascinován vůní živého stromku a zatímco se zbytek osazenstva vydal na procházku po okolních luzích a hájích, spokojeně dřímal na gauči vedle stromku.


K Pašíkovu velkému překvapení mu večer přibyl další kamarád (díky Martine, ale my už fakt nemáme, kde spát:D) slon Humbert/Umberto.


25. a 26. jsme strávili na návštěvách u prarodičů zatímco pan Pašík ležel u tchýně na stole a luxoval jednu luxusní dobrotu za druhou...


27. večer se Pašík trochu vzpamatoval a za asistence Thorina Oakenshilda a mé maličkosti nahodil mému muži na čepici. A jelikož mu to z toho žrádla (a taky z podmanivého pohledu zatraceně sexy trpaslíka) moc nemyslelo, nahazovalo se natřikrát a ještě se celá už hotová čepka do dvou třetin párala. Inu, žádný učený z nebe nespadl:)


29. jsme zvedli kotvy směrem k domovu zanechávajíce domácnost tchýně a tchána vzhůru nohama, vyjezenou ale jistě v dobré pohodě z příjemných společných zážitků. Doma už zbývalo jen vyklidit tašky, opět se pokochat dárky, předtím, než budou uloženy do patřičných šuplíčků a poliček a vyvalit se na gauč a trávit ty hory jídla.


Nu a těšit se na poslední silvestrovskou várku dobrot, předtím, než začneme zase jíst a žít jako lidi:D



Vše dobré do nového roku a vykročení tou pravou nohou přejí Jina a pan Pašík!



sobota 8. listopadu 2014

Sněhové vločky - 100 háčkovaných vzorů - RECENZE knihy



Dlouho, předlouho plánuju (ostatně jako vše na tomto blogu:D) recenze rukodělných publikací, které se mi za delší dobu nashromáždily v knihovně:) Tento typ knížek je jedním z těch, u kterých obvykle neváhám a velice rychle končí v nákupním košíku. Postupem času u některých vidím, že to nebyl zas tak výhodný kauf a knihu vlastně ani nevyužiji. Ale tentokrát to není ten případ:) Budu jen chválit! 

Knihu Sněhové vločky autorky Caitlin Sainiové vydalo nakladatelství Metafora. V jeho nabídce pro šikovné ruce je několik dalších titulů, které rozhodně stojí zato (některé mám už doma, na něco si teprve brousím zuby:) 

Sněhové vločky

100 háčkovaných vzorů
Něžná krajková krása
Caitlin Sainiová
128 stran
Metafora
Cena cca 260 - 290,-
seženete v knihkupectví nebo např. zde

Z knihy jsem upřímně nadšená, a pokud už jste někdy sněhové vločky háčkovali a bavili se u toho, tak toto pro vás bude nepřeberná studnice inspirace. Někdo by mohl namítnou, že nejrůznější vzory se dají najít i na internetu, a to je bezesporu pravda, ale ne vždy je k nim jasný návod nebo si naopak podle rozkresu těžko představíte výsledný tvar vločky.


Kniha na úvod nezapomíná na vysvětlení zkratek a potřebné terminologie, a pro ty, kteří už háčkování trochu pozapomněli uvádí základní postupy. Pro pokročilejší budou užitečné rady při následném vypínání a škrobení vloček - naleznete zde i diagram, který můžete vytisknout a pomocí něj vločku vypnout skutečně precizně:) Nechybí ani sekce o pomůckách a materiálech.

Co velice oceňuji je několikastránková sekce fotografií všech vloček z knihy. Můžete tak jednotlivé typy mezi sebou porovnávat a vyhledat si ty, které jsou vám nejvíce sympatické a pustit se do nich:)



Co mě naprosto dostalo, a zato tedy autorce palec nahoru - každá vločka má svůj specifický název a jeho krátký popisek! Některé jsou klasicky poetické jako ledový krystal, křišťálový mráz nebo třeba sněhová bouře, jiné užívají různých názvů pro vločky, nebo sněhové metelice, vánice a jiné legrace v několika světových jazycích (autan noir, cierzo nebo třeba blizard). Je to drobný detail, který ale dodává knížce nový rozměr a ty, kteří mají rádi návody s příběhem rozhodně pohladí po duši. 



Samotná sekce návodů je zpracována velice přehledně a rozdělena do tří sekcí - začátečník, střední pokročilost a vysoká pokročilost. Popravdě, kdo trošku háčkovat umí a poradí si s návodem, tak určitě zvládne vše:) Jako veliké plus vidím současně uvedený psaný návod, rozkres ve značkách + fotografii hotové vločky. Kniha tak vyjde vstříc vkusu všech a člověk tak při práci narazí na minimum nejasností.



V úplném závěru knihy je uvedeno pár tipů, jak hotové vločky použít a musím říct, že všechny nápady jsou skvělé a dávají vločkám skutečně vyniknout:)) Já se letos chystám vločky zavěsit na nějaké pěkné větvičky:)


Co říci na závěr? Knihu doporučuji všemi deseti a kdo jste nad ní třeba uvažovali, ale nejste si jistí, tak hurá do toho, je to investice, která se rozhodně vyplatí, inspirace vám vydrží na mnoho let. A hlavně, zima tu bude coby dup, a kdyby přeci jen nenapadlo, tak si můžete trochu té zmrzlé krásy přičarovat sami:)




 Už jste někdy háčkovali vločky nebo se na ně chystáte? 

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...