středa 26. února 2014

Háčkovaný košík - návod



Před nějakou dobou mi přišla do emailu prosba o návod na háčkovaný košíček, který jsem před nějakou dobou ukazovala na blogu. Tehdy jsem háčkovala z hlavy protože se mi nepodařilo najít žádný rozumný návod. Od té doby jsem postup trošku vyšperkovala a dneska jsem pro ty tvořivé z vás připravila fotonávod doplněný popisem. Omlouvám se za kvalitu fotek, přes den zbývá velmi málo času a tak jsem byla nucela fotit večer pod umělým osvětlením...ale myslím si, že pro demonstraci to postačí:))

Tak se na to vrhneme:) Já jsem háčkovala z bavlněné příze catania, lze nahradit např. camillou, nelou, katkou či jinou bavlněnou přízí. Doporučený háček od výrobce byl pro cataniu 2,5 mm, já preferuji na háčkování košíků použít o něco menší číslo (tedy 2 - 2,25 mm), aby práce byla pevnější a lépe držela tvar.

1. Začínáme se 6 řetízkovými oky spojenými do kroužku. Poté, co oka spojíme do kroužku (pevným okem) uděláme 3 ř. oka jako náhradu za 1. dlouhý sloupek. Poté do kroužku háčkujeme 15 dl. sloupků.


2. V dalších řadách přidáváme podle logiky - v druhé řadě přidáváme v každém druhém oku (do 1 oka předchozí řady háčkujeme 2 dl. sloupky). Stejně tak dále v 3 řadě přidáváme v každém třetím oku, ve 4 řadě v každém 4 apod. Tento postup nám pomůže udržet kruh plochý. V případě, že by se stalo, že se během háčkování kruh začne vlnit - znamená to, že jsme přidávali příliš mnoho a je možné přidávat např. v  3 i 4 řadě rovnou v každém 4 oku...naopak pokud by se kruh začal rolovat nahoru znamená to, že jsme přidávali příliš málo a napravíme to tak, že např. v 3 a 4 řadě budeme přidávat v každém 3 oku. Je to trochu metoda pokus omyl, obvykle postačí přidávat, jak jsem popsala výše, ale někdy se stanou věci mezi nebem a zemí a některá příze zlobí. 


3. Co se týče ukončování jednotlivých řad, vždy řadu ukončíme pevným okem, čímž ji vyrovnáme. Pro začátek další řady vždy uháčkujeme 3 řetízková oka místo 1 dl. sloupku.


4. Každou řadu začínáme vždy přidáváním - do stejného oka ze kterého vychází první 3 ř. oka jako náhrada za dl. sloupek uháčkujeme ještě jeden dl. sloupek, pak přidáváme podle toho v jaké jsme řadě, jak jsem popsala výše.


4. Tímto způsobem háčkujeme tolik řad, kolik je potřeba abychom docílili požadované velikosti základy košíčku. Můj osobní typ, který později pomůže při škrobení výrobku je najít si nějakou misku, plechovku, cokoli, které potom použijeme jako "kopyto", na které potom košík navlékneme při sušení. Podle velikosti dna misky, na kterou budeme košík navlékat volíme i velikost dna košíku. Není to ovšem podmínkou, jak uvidíte později, já se tentokrát rozhodla pro jinou variantu.


Já pro svůj košíček zvolila základnu čítající 7 řad dl. sloupků.


5. Jakmile máme základnu košíku hotovu, přistoupíme k tvarování stěn. Je potřeba vytvořit předěl, který pomůže, aby přechod mezi základno a stěnou byl ostřejší. Toho docílíme tak, že v další řadě dl. sloupků (nyní už nepřidáváme) vpichujeme ne pod obě nitky oka z předchozí řady jako obvykle, ale pouze pod jednu (horní) nitku viz. obrázek. 


6. Po provedení předchozího kroku se košík začne tvarovat nahoru. Výše okraje je opět na vás, háčkujte tolik řad, kolik chcete, aby byla výška okraje podle vašich představ. Já volila poměrně nízkou výšku okraje, cca 3 řady.


7. Jakmile je výška stěny košíku dostatečná, přistoupíme k poslednímu bodu - okraj. Podle toho, jestli háčkujeme košík podle nějaké misky, plechovky apod. - zvolíme obyčejný okraj vytvořený obyčejnými oky, dáváme si pozor, abychom příliš neutahovali, abychom potom košík natáhli na "kopyto". Tímto způsobem vytvoříme rovný okraj. Pokud si přejeme vytvořit kulatější tvar košíku (jako jsem zvolila já), budeme postupovat následovně: okraj háčkuji z pevných ok, vpichuji opět pouze pod jednu nit předchozí řady. Pro ty z vás, kteří pevná oka neznají, háčkují se takto:

1. Háček vpíchneme pod jednu nitku oka z předchozí řady.
2. Nahodíme přízi na háček
3. Protáhneme přízi prvním okem, které máme na háčku. Zůstanou nám na háčku 2 oka.
4. Nyní již nenahazujeme, oko které máme blíže špičce háčku protáhneme rovnou druhým okem a zůstane nám opět na háčku jedno oko. Takto pokračujeme a tvoříme okraj z pevných ok.


8. Jakmile dokončíme okraj, zatáhneme přízi a zapošijeme ji. Můžete košík doplnit ještě o např. o háčkovanou květinku nebo jinou ozdobu. Já ji obvykle aplikuji na místo, kde jsou vidět přechody mezi jednotlivými řadami. Poslední fází je naškrobení výrobku, které není sice nutným krokem ale pomůže košíku lépe držet tvar a být pevnějším. Pokud jste háčkovali podle kopyta, není nic jednoduššího než mokrý výrobek (namočený ve škrobu na prádlo smíchaným s vodou v poměru 1:1 - já používám Alba efekt) natáhnout na kopyto (pokud je nádoba dřevěná navlékneme na ni sáček, aby na ní nemohla vlhkost) a necháme uschnout. Pokud máte košík se zahnutým okrajem stejně jako já, košík vytvarujeme prsty do, co nejpravidelnějšího tvaru a necháme uschnout. 

Tadáááá je hotovo:))



To je tedy v kostce návod jak si vytvořit košíček, snažila jsem se popsat všechny důležité body, které by vám měli pomoci se dobrat slušného výsledku. Budu moc ráda pokud někdo z vás, kdo bude návod zkoušet napíše zpětnou vazbu, jestli je zde vše dobře vysvětleno a popsáno. Snadno se může stát, že jsem na něco zapomněla či nepopsala jasně:)))

Tak se mějte krásně a háčku zdar:))

sobota 22. února 2014

Salát z čerstvého špenátu s quinoou a tuňákem



Někdy ono profláknuté "z nouze ctnost" platí více, než kdy jindy. Když mi minulý týden lednička překypovala malými krabičkami a pytlíky s nezpracovanými zbytky nezbylo než improvizovat a vše nějak hezky zpracovat. Ideálním typem jídla v těchto případech je salát...snese hodně...ale na druhou stranu někdy stačí pouze surovina navíc a výsledek může být více než prapodivný. Umění míchání salátů se pořád učím a ráda bych se v tomto směru vypracovala, co nejvíce:))

Tentokrát se to ale povedlo na jedničku!


Budeme potřebovat: 

(1-2 porce)

  • 2 hrsti čerstvého baby špenátu (na syrovo do salátu je naprosto vynikající, vybírejte balení, ve kterém jsou pevné a nezvadlé listy)
  • hrst předem uvařené quinoi (tip na přípravu zde)
  • hrst natrhaného ledového salátu nebo čínského zelí
  • menší konzervu kvalitního tuňáka (může být i v pikantním oleji - já jsem zde přidávala chilli olej samostatně, jinak by šel použít z tuňáka)
  • 1-2 rajčata (dle velikosti)
  • provensálské koření
  • čerstvě namletý pepř
  • sůl
  • lžička chilli olivového oleje
  • lžíce balsamica

Příprava:

Špenátové listy si dobře omyjeme, natrháme ledový salát, přidáme krájené rajče, tuňáka a quinou. Do salátu přidáme koření a zalijeme zálivkou z chilli oleje a balsamica.

Chutě se nejlépe propojí, když si salát připravíme předem a necháme quinou nasát zálivku, na tohle je skvělá, dokáže perfektně plnit roli nositele chuti. 



No a mě nezbývá než navařit quinou a koupit špenát, protože pouhé psaní o tomto salátu ve mě vzbudilo nezkrotnou touhu ho zase jíst:))





čtvrtek 20. února 2014

Dečka v přírodních barvách


Máme doma takový folklór, kdykoli si uvařím čaj a postavím ho téměř kamkoli, přiběhne moje máti s nějakou podložkou ať se nepokazí linka/komoda/stůl/police/cokoli. Marně se jí snažím vysvětlit, že většina materiálů na které hrnek pokládám, svou strukturu mění při mnohem větších teplotách (tedy pokud si to z té strojárny ještě dobře pamatuju:D). Obvykle mi přikývne ale příště si obvyklou scénu znovu zopakujeme.

Prostě jsem se naučila, že pod horký hrnek patří něco. Nu a můj požadavek je, nejen, aby to plnilo svůj účel ale, aby se na to i dobře koukalo...

Už dlouhou dobu se mi líbí podtácky háčkované z jutového provázku. Když se ke mně dostala vlna, která ho svou barvou dost připomíná bylo vymalováno. Z toho bude krásná, surově laděná přírodní dečka...nápad přidat prudce romantický okraj přišel až později. 






S mým nejmilejším džbánem, který jsem si vydyndala na Vánoce...nikdy mě nenapadlo, jak mě taková keramická věc bude uklidňovat a hladit na duši. Asi z toho cítím tu ruční práci, jinak to nebude:)


Jak se vám líbí? Čím jsem starší, tím více mě uspokojují v interiéru a na doplňcích tlumené barvy...mě, která kdysi chtěla mít pokoj ve stylu čajovny s co nejvíce barevnými šátky všude okolo:))Uvidíme, co přijde za pár let:))

středa 19. února 2014

Domácí "valašská pomazánka"



Když před lety přišla Efka s tipem na zdravé pomazánky od Amunaku, kterým jsme ani nevím proč říkali kloboukovky (že by je vyráběli ve Valaškých kloboukách?) byla jsem naprosto nadšená. Nejen, že složení se tvářilo velmi dobře, ale především chuť byla perfektní. Jakoby to ani zdravé nebylo:D

Po té, co do mé oblíbené zdravé výživy začali dodávat luxusní rostlinné paštiky Patifu, kloboukovky jsem zavrhla a přesedlala na lepší. Ve chvíli, kdy má konzumace lahůdek od Patifu dorostla do takových rozměrů, že se díky ní stal náš rodinný rozpočet schodkovým a my si museli vzít úvěr, abychom splatili kamion hlívové patifu, řekla jsem si dost. Něco, co má ve složení fazole, brambory, tofu a nějakých pár koření a blbin navíc musím přeci zvládnout doma taky. A za menší peníz. Nu a pokud to nevýjde, zajdu za Efkou a ona mi už vymyslí nějaký další úvěr, tentokrát na kamion toskánské patifu.

Domácí luštěninová pomazánka z Valašska

Budeme potřebovat:
  • hrstku předem uvařených fazolí (viz předchozí článek ekonomické vaření) nebo fazolí z plechovky. Já tentokrát použila hnědé fazole + trochu fazolí černé oko
  • hrstku přede uvařené (nebo konzervované) cizrny
  • 2-3 menší vařené brambory (ideální způsob jak smysluplně zlikvidovat zbytky od oběda
  • 1/3 kostky uzeného tofu
  • 1 malá červená cibule (tu jsem pro lepší chuť nakrájenou na drobno orestovala na pánvi
  • trochu olivového oleje (já použila olivový olej s chilli, aby to mělo kapku říz)
  • trošku vody
  • 1-2 stroužky česneku 
  • sůl a pepř
  • koření podle chuti - majoránka, tymián, zde se meze nekladou, záleží na Vás kam budete chtít chuť pomazánky ladit. Můžete si vyrobit šťiplavou toskánskou variantu s chilli a červenou paprikou nebo pomazánku vonící svahy Provence, když přidáte provensálské koření. A co teprve čerstvé bylinky, bazalka, petrželka... 
Pracovní postup je asi všem jasný - mixujeme až se mixér zavaří (na to bacha!) Nejlépe to jde silnějším tyčovým mixérem ve vyšší nádobě. Zpočátku mixujte méně surovin posléze přidávejte, pokud je směs příliš hustá, přidejte trochu vody. Poté, co máme základní suroviny Cílem je dosáhnout krásně krémovité konzistence. Nakonec pomazánku doladíme dle chuti kořením.




Nu a nyní nezbývá než popadnout kus čerstvého pečiva a bez výčitek si namazat pořádnou vrstvu:) dobrou chuť!

p.s. pokud jste při čtení článku pojali podezření, že mám podepsánu smlouvu o propagaci s nejmenovanou firmou patifu, bohužel tomu tak není. Pokud by její zástupci ovšem chtěli k mému oknu přeci jen ten kamion přistavit klidně se na domácí míchání vyprdnu a nechám se pohltit hlívovým oparem:)

neděle 16. února 2014

Ekonomické vaření



Někdo by si možná při pohledu na nadpis dnešního článku mohl pomyslet, že budeme brousit do vod low-endových značek potravin či hledat levnějšího dodavatele plynu, ale není tomu tak. Dneska budeme přemýšlet nad tím, jak ušetřit nejen peníze ale také čas a energii při přípravě dvou skupin potravin, které jsou super zdravé a výživné, ale doba a způsob jejich přípravy je řadí někam na společenské dno.

Možná někteří z vás už tuší...mluvím o luštěninách a obilovinách. Čočku možná má na jídelníčku jednou v měsíci každý, občas nějakou tu fazoli v omáčce, či polévce. Ale nevím komu z nás se daří mít luštěniny na talíři vícekrát týdně, stejně tak, jako špaldu, nebo třeba ječné kroupy. A není to jen tím, že tyto potraviny se neřadí mezi ty super oblíbené. Představa, že několikrát týdně namáčím luštěniny nebo obiloviny, a potom je i přes namočení poměrně dlouhou dobu vařím mě vždycky šla proti srsti. A kupovat všechno v konzervách? To by se zase nelíbilo mé peněžence.

Před nějakou dobou, když jsem se začínala o zdravé stravování zajímat se mi do ruky dostala kuchařka manželů Uhrinových s vtipným názvem "Nevařte podle kuchařek". Ačkoli pro ně není primárně určena, jedná se o veganskou kuchařku, která obsahuje spoustu informací o dopadu jednotlivých potravin na lidské tělo a prospěšnosti stravování založeném na rostlinné stravě. Ačkoli nepatřím mezi takto vyhraněné strávníky, rozhodně jsem z ní načerpala mnoho inspirace, mimo jiné i návod na naše ekonomické vaření luštěnin a obilovin.

zdroj
Nápad je to veskrze jednoduchý a možná mnozí z vás to takto praktikují a mému rozsáhlému elaborátu se vysmějí, ale mě to tehdy přišlo jako geniální řešení. Mít pořád po ruce několik druhů luštěnin do různých salátů, polévek apod. se mi zdá jako fajn první krok k tomu je vůbec začít jíst:)

Jednoduše si vždy jednou za čas namočím několik druhů luštěnin, tentokrát hnědých fazolí a fazolí černé oko přes noc.


Druhý den si připravím tlakový hrnec (pokud vařím jen jeden druh, jinak vařím v obyč. hrncích), sliji vodu z luštěnin a vařím je téměř do měkka. Jakmile začínají být měkčí, přidám bujón. Voda by měla být poměrně dost ochucená, jinak budou luštěniny plané. Po té, co je sliji, dávkuji do mističek o velikosti přibližně jedné porce (cca 1 větší hrst). Je to tak akorát do polévky, salátu, nebo na dávku pomazánky.


Luštěniny nechám vychladnout a až poté misky uzavřu a šupajdy s nimi do mrazáku, kde čekají na svou příležitost. Nu a potom nezbývá než večer rozmyslet, co budu baštit další den a mističku z mrazáku předělat do ledničky, kde mi do rána krásně povolí. Pak už můžu luštěniny nebo obiloviny použít dle libosti.

Miska paní cizrny, která dnes dostala svou šanci, ukázat, co v ní je:)
Naprosto jednoduchý trik, který vám umožní baštit něco zdravého s minimem nákladů a námahy. Co vy a luštěniny? Baštíte? Nebo je stejně jako já dříve spíš opomíjíte:)

p.s. Brzy vám ukážu recept, jak takto připravené luštěniny využít, takže stay tunned!




čtvrtek 13. února 2014

Yarn Along n.1



Yarn Along je iniciativa, která vznikla za účelem sdílet tipy na dobré čtivo a vzájemně se inspirovat a snad i pochlubit svými pletenými výtvory. I já jsem se rozhodla připojit se k Ginny a ostatním a sdílet s vámi, to co právě čtu a tvořím.

~ Two of my favorite things are knitting and reading, and the evidence of this often shows up in my photographs.  I love seeing what other people are knitting and reading as well. So, what are you knitting or crocheting right now? What are you reading? Take a photo and share it either on your blog or on Flickr. Leave a link below to share your photo with the rest of us! ~

Tolik úvodní slova k Yarn Along...a co tedy pletu a čtu já?



Pokouším se o čepku z jasně červené vlny (foťák ji nemilosrdně ladí do růžova). Protože, mi stále nepřišly vysněné kruhové jehlice, které jsem si objednala po svátcích, vzala jsem na milost model pletený na dvou jehlicích. Práce je to na houby, ačkoli mám dlouhé jehlice, musím pleteninu pořád shrnovat, aby mi z jehlic nespadla, protože díl je moc dlouhý. No, napříště už jedině na kruhových.




Knížku Hliněné dny od Stanislava Berana jsem v knihovně vylovila v naprostém zoufalství z absence nápadu, co si půjčit a musím říci, že jsem výjimečně nevylovila úplnou blbost. Jedná se o restrospektivní propletenec osudů několika lidí, kteří žili spolu anebo blízko sebe a jejich životy se v určitých etapách protly. Je to spíše hořké vyprávění o tom, že život někdy nejde tak, jak jsme si ho naplánovali a že ti, co jsou zdánlivě na koni, můžou být v nitru hodně nešťastní. I přes lehce depresivní ladění se knížka četla dobře, děj byl živý i kvůli tomu, že každá kapitola začínala v jiné životní etapě jiného člověka a vy jste se museli zorientovat, kde a s kým zrovna jste. Samotnou nit příběhu vám neprozradím, jednak kdyby na ni někdo z vás narazil a chtěl si ji přečíst a taky proto, že jsem z ní sama kapku zmatená a nerada bych vás mystifikovala:D (ano, ona zmiňovaná restrospektiva, by si občas zasloužila bdělejší stav mysli, než vteřiny před usnutím).

Stejně je na ní asi nejlepší obrázek autora, který, jak se mi zdá, ví něco, co my ne a dost se tím baví:D




Co čtete a případně tvoříte vy?

středa 12. února 2014

Valentýnské kuchtění zn. snadno a rychle


Ať už mu přikládáte význam nebo ne, jedno je jasné - svátek sv. Valentýna se kvapem blíží. Některé mé kolegyně blogerky už publikovaly své valentýnské tipy na dárky, roztrhl se pytel s různými vychytávkami, návody na líčeními ale taky recepty. 

Já jsem pro tuto příležitost vybrala dva rychlé recepty, kterými svou drahou polovičku můžete potěšit. Nebojte se, nechystám na vás žádnou velkou kuchařinu. Jsou tak nenáročné na přípravu, že je zvládnou i kuchtíci amatéři. Nu a komu je Valentýn šumák, udělat radost svému drahému/své drahé může kdykoli:)

Co naplánujete na Valentýnský den nechám na Vás, ale jsem pro šířit radost a lásku od samého rána. Pokud máte možnost, připravte své drahé polovičce s sebou do školy či práce následující svačinku:

Plněná tortilla s láskyplným vzkazem

Tortilly považuji za jedno z nejvděčnějších jídel - rychlé, snadné a dovnitř můžete nacpat cokoli, co má ten druhý rád. A když ještě tortillu zabalíte do roztomilého balíčku a připojíte nějaký hezký vzkaz, milé překvápko je hotovo:) Můžete přidat k balíčku i malý dárek či pozvánku na večer:)



Pokud obvykle nepečete, ale přesto byste chtěli něco sladkého vlastnoručně vyrobit - nepečený ovocný dort je ta správná volba. Pokud tedy obdarovaná strana netrpí averzí k ovoci všecho druhu:D 

Zamilovaný nepečený dort ve tvaru srdce

budeme potřebovat:
  • 3-vrstvý dortový korpus světlý nebo tmavý (já volila kupovaný zapálení kuchtíci mohou upéct vlastní)
  • zakysanou smetanu + tvaroh ve vaničce
  • vanilkový cukr
  • mix ovoce dle chuti
  • bezbarvou želatinu v prášku
1. Položíme všechny vrstvy korpusu na sebe, případně odstraníme papíry, kterými jsou vrstvy proloženy a ořízneme kulatý korpus do tvaru srdce. Poté si sundáme vrchní vrstvu a do té vyřízneme ještě jedno menší srdce, aby nám zbyl jen okrajový proužek. Co uděláte s menším srdcovým korpusem je na vás. Já z něj udělala ještě jeden malý dortík.


2. Jednotlivé vrstvy korpusu spojíme směsí zakysané smetany a tvarohu trochu oslazené vanilkovým cukrem


3. Směsí vyplníme také horní část korpusu a začínáme na dort pokládat ovoce dle libosti, co vám vaše výtvarné síly dovolí.


4. Tadááá, jsme téměř na konci, uznávám má kompozice je dosti divoká, určitě by to šlo zmáknout lépe:)Nakonec tvarohovou směsí ještě potřeme strany dortu.



5. Podle návodu si připravíme želatinu v prášku, já do ní přidala místo části vody trochu šťávy z konzervovaných broskví pro lepší chuť a dort svrchu zalijeme želatinou.




6. Pak už jen dort nechejte ztuhnout v ledničce a servírujte:) 




Přeji Vám všem ať prožijete Valentýna, co nejlépe ať už se svou láskou nebo s přáteli či rodinou:)


neděle 9. února 2014

Brokolicový salát s quinoou a vejci



Hezkou neděli všem, chtěla bych Vám moc poděkovat za milé komentáře k předchozímu článku, moc mne potěšily:)

Dneska mám pro Vás rychlorecept na salát, který jsem si zplichtila včera k večeři. Tomu taky odpovídá kvalita fotek, které při umělém osvětlení lámou mému foťáku dědečkovi vaz. No nezbývá než doufat v lepší zítřky a lepší stroj:)

Recept je více než jednoduchý a plný zdravých surovin. Jako většina salátů se další přísady dají obměňovat podle toho, co dům dá, či mlsný jazyk vymyslí. Neb jsem děvče divoké a experimentující, poté, co jsem zjistila, že brokolice se dá jíst syrová, hned jsem to prubla. No, abych pravdu řekla, zdravější to tahle sice je, ale chuti kořeněné brokolice jemně podušené v páře se "úprava" na syrovo rozhodně nevyrovná.

Co budeme potřebovat:

na jednu velkou porci)

  • asi 3 větší "trsy" brokolice (syrové nebo upravené v páře)
  • 3 ředkvičky
  • hrst uvařené quinoi 
  • hrstka oliv
  • 1 vařené vejce
  • hrstka čínského zelí (či jakéhokoli salátu)
Dip
  • bílý jogurt
  • směs oblíbené koření
Příprava je až tristně jednoduchá, uvaříme si hrstku quinoi, platí pravidlo, že na 1 díl quinoi 2 díly vody. Vaří se cca 10-15 min. v ochucené vodě (já používám buď trochu zeleninového bujonu, nebo Alnatura sušený polévkový základ ale klidně stačí trochu vegety). Co se týče podobných ochucovadel používám zásadně varianty bez glutamánu ze zdravé výživy, nevyjdou o moc dráže než jejich méně zdravé sestřičky a mě i více chutnají. Ale zpátky ke quinoi (nebo jak se do háje tato pochutina správně skloňuje:) Jedná se semena rostlinky s českým názvem merlík, která jsou doslova napěchovaná prospěšnými vitamíny a minerály, je to přirozeně bezlepková potravina a obsahuje vysoký podíl bílkovin a vápníku. Pro ty, kteří stejně jako já moc nedají mléčným výrobkům super potravina. Seženete běžně ve zdravých výživách či v drogeriích DM. Může se připravovat podobně jako obiloviny na slano i sladko, do kaší apod. ale já ji kvůli její vyšší ceně spíše přidávám jako takový bonus do různých salátů:). Je fajn, že vydrží i pár dní v lednici a vy ji tak můžete mít po ruce a přidávat do různých jídel, polévek apod.



Brokolici si nakrájíme na drobno,stejně tak čínské zelí. Ostatní suroviny jsem krájela na větší kousky,aby v salátu pěkně vynikly. Na konci vše jemně promícháme a přidáme dip z bílého jogurtu a směsi koření. Já mám do salátů ráda grilovací, gyros nebo na kuře (ano, mám pak pocit, že v něm mám i kousek masa:D) Já tentokrát zvolila nějakou kupovanou směs na dip do salátu caesar, no nikdy více, příště si to radši namíchám sama:)

No a pak nezbývá než baštit a baštit, dokud vidlička nenarazí na dno a bříško se nenafoukne:))

Dobrou chuť:))






pátek 7. února 2014

Jsem zpět...



Po pořádně dlouhé pauze jsem zpět:)Poslední měsíce pro mne byly maximálně hektické, dost smutné, ale taky mi pomohly uvědomit si pár věcí. 

V posledních dnech mám opět pocit, že se pomalu odrážím ode dna a i když to pořád není dokonalé, vrací se mi chuť zase psát. Díky své pauze jsem prošvihla řadu obvyklých témat spjatých s koncem roku, jako je bilancování nebo stanovování předsevzetí.

Já si letos dala jen jedno jediné. Nenechám se ovlivňovat představami ostatních o tom, co je správné nebo normální, o tom co nosit, jak se chovat, čemu se věnovat. A občas si najdu čas na věci, kterým jsem se už řádku let pořádně nevěnovala. Psaní poezie, osamělé bloumání po lese, prohlížení fotek ze školních let, přečtení knížky - to je jen pár věcí, které mne napadají. Kdo z vás zná Vivi asi tuší, kam tím mířím. Naučit se udělat všední den neobyčejným i bez pomoci drahých rekvizit.

Začala jsem tím, že jsem se zakoupila olbřímí diář, který jsem upravila k obrazu svému, popsala citáty, přidala fotky, nálepky. A svým hulvátským písmem, které po řadu let úspěšně vydávám za umělecký rukopis do něj píšu všední radosti a starosti. Je to spíš deník. Na to, kdy mám jít k doktorovi, či jet na školení už mám kalendář Google...technický pokrok dostihl už i mne. Doby, kdy jsem měla telefon bez kreditu půl roku vybitý pod postelí a nebylo možné se mi dovolat už jsou (naštěstí/bohužel?)pryč. Ale ráda se do nich, třeba prostřednictvím psaní do mého diáře vracím.

to je on, mého srdce šampion, nenápadný ale přesto s hodnotným obsahem


Jen tak pobíhat po lese a prožít celý rok v harmonii, tak vidím svůj rok 2014

vzít pero do ruky jako zamlada, je víc než uklidňující
Co se týče blogu i zde plánuji několik změn. Nečekejte maximalistické plány, obvykle je stejně nesplním. Ráda bych pokračovala v některých pravidelných rubrikách, především v The BEST of, kterou sice vždycky píšu dvě hodiny:D ale vždy si užívám ten proces, když s vámi mohu sdílet, to co mne poslední měsíc bavilo. Postupně bych ráda přidala i některé další, o dost kratší rubriky. Stále více mne láká Yarn Along. Projekt, ve kterém blogerky sdílí vždy jednou za čas fotku knihy, kterou právě čtou společně s tím, co právě pletou. Vevka jednou pro vždy rozhodla, že se ze zarputilé odpůrkyně pomalu stává fascinovaná pletařka. Možná bych jí to mohla říci. A taky možná Markétce poděkovat zato, že jsem i díky ní během posledních měsíců došla k naprostému smíření se svou nenamalovanou tváří. Zbývá doufat, že k podobnému smíření došlo i okolí. P.S. ti kdo se těší, že přestanu nosit ty bláznivé rtěnky, to bohužel ne:D.

Po technické stránce plánuji taky pár vylepšení. Po nakódování jednoduché stránky na firemním webu jsem totiž dospěla k přesvědčení, že jsem rozený ajťák a dokladem budiž vložení tlačítka to se mi líbí do záhlaví článku (pro toho, komu se nechce komentovat, ale stejně by rád vyjádřil nehynoucí nadšení z článku ideální řešení, které potěší vás i mne). Pro ty z vás, kdo stejně jako já v poslední době vyměnili Blogger za Bloglovin´ jsem veleúspěšně přidala ikonku pro přidání mého blogu mezi vaše oblíbené (ano, to je důvod proč je tam ta prsatá slečna). Plánů na vylepšení mám ještě pár, uvidíme nakolik mi je má prudká genialita umožní realizovat. 

No, z krátkého "I´m back" článku se pomalu ale jistě stává esej. A to jsem právě chtěla napsat, že se budu snažit přispívat častěji kratšími články. Uvidíme:D 

Děkuji všem, kdo mi po dobu pauzy zachovali přízeň, brzy naviděnou (nebo snad "napsanou"?) u nějakého dalšího článku.




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...